Vinařské oblasti a podoblasti ČR

V České republice registrujeme dvě vinařské oblasti, pod které spadá celkem šest podoblastí.

1. Vinařská oblast Čechy, kterou tvoří podoblasti Mělnická a Litoměřická.

2. Vinařská oblast Morava, pod kterou spadají podoblasti Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká.


Vinařské oblasti a podoblasti

 

Vinařská oblast Čechy


Vinařská podoblast Litoměřická

Zasahuje do okolí Litoměřic, Mostu, Roudnice nad Labem, Kadaně, Ústí nad Labem a Loun. Velkým soupeřem Mělníka v obchodu na Labi byly vždy Litoměřice, ve středověku po Praze druhé největší vinařské město v Čechách. Stejně tak soupeřila tato města i v obchodu vínem, hlavně na trzích v Praze. Dnes leží většina vinic na jižních svazích Českého středohoří, na tmavých půdách zvětralého čediče, které dávají vínům osobitý minerální podtext.


Vinařská podoblast Mělnická

Nezahrnuje jen Mělník a okolí, ale také i malé vinice v Praze a kolem Kutné Hory, Benátek nad Jizerou, Kralup nad Vltavou, Berouna a Slaného. Většina viničních tratí leží na půdách s vápenitým podložím nebo na štěrkopískových náplavech. Půdy jsou lehčí, záhřevné a poskytují výborné podmínky pro pěstování bílých i modrých odrůd. To vystihli dobře místní vinaři už ve středověku a soustředili se hlavně na pěstování odrůdy Rulandské modré.

 

Vinařská oblast Morava

Vinařská oblast Morava má výborné předpoklady pro tvorbu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti, které doplňuje látková plnost z moravských úrodných půd. Souhru vůní a chuti podtrhují svěží kyseliny povzbuzující k opětovnému doušku harmonického a pro jednotlivé podoblasti Moravy charakteristického vína.


Vinařská oblast Morava zahrnuje 17 242 hektarů vinohradů, což představuje 96 % ploch registrovaných vinic v ČR.


Vinařská podoblast Slovácká

Slovácko leží na hranicích se Slovenskem a Rakouskem. Zdejší lidové kroje, písně, tance, tradiční řemesla i obyčeje si dokázaly podmanit srdce nejednoho návštěvníka – a ruku v ruce s rázovitým folklórem kráčí také tradiční vinařství a skvělá slovácká vína.


Vinařská podoblast Velkopavlovická

V centrální části podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, pískovcích a slepencích. Tady kralují hlavně modré odrůdy, které tu jsou vysazeny na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Takové viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti – města Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastru obce – do Velkých Bílovic.


Vinařská podoblast Mikulovská

Pálava – poslední výběžek stepí Panonie, vápencových Alp, místo s neopakovatelnou atmosférou, strmě vystupuje z mírně zvlněné krajiny lužních lesů dolního Podyjí. Na úbočích vápencových skal jsou mohutné návěje spraší a vápenité jíly, v jižní části podoblasti jsou rozšířeny písky. Z hlubokých sprašových půd čerpá réva vinná širší škálu živin pro tvorbu aromatických látek, výraznou kořenitost a originální minerální projev.


Vinařská podoblast Znojemská

Nejzápadnější moravská vinařská podoblast vděčí za svá chuťově plná a svěží aromatická bílá vína nejen zručnosti zdejších vinařů, ale také ideálním přírodním a klimatickým podmínkám. Studené větry z nedaleké Českomoravské vrchoviny spolu s termoregulačním vlivem řek Dyje, Jevišovky a Jihlavy dávají znojemským vínům nezaměnitelnou kořenitou chuť a plnost.